Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

Lázně založil roku 1896 Jan Veselý (1855–1920), nájemce rybničního hospodářství v Bohdanči. Zakoupil 42 hektarů rašeliniště u nedalekých Libišan a začal strojně dobývat rašelinu, když předtím vídeňský výzkumný ústav potvrdil její léčivé účinky. Prvním lázeňským domem se stal přestavěný lihovar čp. 7. V roce 1906 přešly lázně v dražbě do majetku občanské záložny, která pak nechala postavit strojovnu, strojní prádelnu a přípravnu rašeliny. Od roku 1911 lázně patřily městu a 1. května 1913 byl starostou Františkem Veselým, bratrem zakladatele lázní, slavnostně otevřen nový pavilon podle pozoruhodného kubistického návrhu architekta Josefa Gočára (1880–1945). V roce 1919 vznikla akciová společnost Slatinné lázně, u jejíhož zrodu stál starostův jmenovec, lékař František Veselý (1862–1923), balneolog a zakladatel luhačovických lázní. Po zestátnění v roce 1922 a s rostoucím věhlasem lázní začaly přibývat nové lázeňské stavby. V roce 1925 získal Gočárův pavilon mansardové patro podle návrhu architekta Antonína Hilseho, ve třicátých letech byl otevřen Jubilejní palác a ve čtyřicátých Langrův pavilon. Solitérní komín v lázeňském parku připomíná zbořený lihovar (viz Industriální topografie).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu (na Náměstí) Slatinné lázně, dům není obýván.

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 12; Lázně Bohdaneč čp. 101-215